Na lyže nemusejí Pražané jen do hor

Šibeniční vrch u Mnichovic plánuje na tuto sezónu nejvýznamnější modernizaci od roku 2005.

Před lety se často nazývaly Krkonoše horami Pražanů, protože jich tam jezdilo nejvíc zejména o víkendech. Na několikadenní či týdenní pobyty mířili i na Šumavu, do Krušných, Jizerských a Orlických hor. Dnes už se dá lyžovat i nedaleko Prahy.

Ani nemusí nasněžit a můžete vyrazit na sjezdovky či snowboardy jen kousek od domova. Stačí se vypravit do pěkných lyžařských areálů vybavených sněhovými děly, když jsou teploty kolem nuly, aby bylo dost umělého sněhu. V provozu jsou v nich vleky i ve chvíli, když v okolí zrovna moc sněhu, nebo vůbec žádný, není.

Monínec

Areál Monínec leží jen dva a půl kilometru od Sedlce-Prčice na Příbramsku, zhruba 60 kilometrů od Prahy a pro lyžování jsou tam dobré podmínky i pro zkušené lyžaře. Ne nadarmo se lokalitě přezdívá Česká Sibiř. Pokud není zrovna teplá zima, dá se tady lyžovat až do Velikonoc, když připadnou na konec března. Je tady čtyřsedačková lanovka, dětská školička i půjčovna vybavení. „Dvě červené sjezdovky dlouhé zhruba dva kilometry nabízejí pěkné svezení v sezóně každý den od devíti hodin až do čtyř odpoledne, kdy už se v zimě stejně šeří, a také tu mají stále oblíbenější snowtubing. Mně vyhovuje i večerní lyžování od 18 do 21 hodin. Z Prahy je to blízko, tak si tam rádi zajedeme s kolegy po práci pročistit si hlavu,“ pochvaluje si Jan Trégl z pražského Smíchova. Zatím se tady dalo vždy parkovat zdarma.

Chotouň

Do lyžařského areálu v Chotouni se dá dojet z hlavního města i Pražskou integrovanou dopravou, protože je vzdálený od Prahy přibližně dvacet kilometrů. Až u sjezdovky staví linka 444. Autobusem 332 dojedou lyžaři jen do Jílového, odkud je areál vzdálený dva kilometry. Autem jsou tam za chvilku. Parkovat se dosud dalo zdarma na plochách kousek od zdejších tří vleků. Ty dlouhé 300 a 280 metrů mají padesátimetrové převýšení, malý vlek dlouhý 120 metrů s nízkým vedením lana je pro malé, a ještě menší lyžaře. „Mírné sjezdovky jsou vhodné hlavně pro začínající a středně pokročilé milovníky lyží. Umělé osvětlení sjezdovek je prima pro večerní lyžování a je příjemné protáhnout si tady v zimě tělo po práci i ve všední den,“ usmívá se Zdena Nejedlá, která už se těší na zimu a věří, že bude sníh, nejen ten umělý.

Šibeniční vrch

„Když byly naše děti menší a nasněžilo, jezdili jsme na Šibeničku, jak se říká Šibeničnímu vrchu vzdálenému zhruba 35 km od Prahy. V příjemném lyžařském areálu jsme si to vždy užili. Doporučuji hlavně rodičům s menšími dětmi a začátečníkům. Když jsme měli hlídání, využili jsme i zdejší večerní lyžování. Nebo jsme přijeli s běžkami a trať dlouhou něco přes sedm kilometrů jsme si dali třeba dvakrát. Sice jsme byli po celém dni unavení, ale měli jsme dobrý pocit, že jsme si dopřáli zdravý pohyb,“ říká Iva Pellantová z Prahy. Hlavní sjezdovka je dlouhá 250 m, jmenuje se Bobeš a užijí si to na ní hlavně děti a málo zkušení lyžaři. Podle počasí se pouští i vlek poma známý jako Pašík, dlouhý 260 m, dětské stometrové lano Mikeš a v provozu je i o dvacet metrů delší Fun Park s vlnami a tunelem pro boby. Jak je podle jmen vleků zřejmé, areál leží v Ladově kraji, kde prožíval své příběhy kocour Mikeš a jeho kamarádi. 

Hurá na běžky!

Nedaleko Prahy si přijdou v zimě na své i běžkaři, a pokud se do bílého hávu zahalí také naše metropole, mají jistou svou stopu na několika místech i v Praze a blízkém okolí.

S běžkami doporučujeme vyrazit do parku Stromovka v Praze 7 vedle Výstaviště Holešovice. Rovinaté cesty jsou tady dost široké pro běžkaře i pro chodce, kteří sem přicházejí celoročně na procházku. Blízko je parkoviště, ale nejpohodlnější je přijet městskou dopravou.

Pražané s běžkami míří v Praze 6 často také do obory Hvězda, kam se dostanou snadno ze zastávky Vypich, pokud přijedou tramvají nebo autobusem. „Zdejší cesty jsou rovina, na které jsem začínal na běžkách jako malý kluk. Když v Praze nasněží, dnes už se tam na nich prohánějí i obě moje děti. Je to doslova oáza pro milovníky běžek. Já sám využiji každou zasněženou chvilku, a když je sněhu dost, ale děti nemají čas, volím radši Divokou Šárku, kde jsou některé úseky docela náročné,“ říká Jan Dvořák z Vinohrad, pro kterého jsou běžky sportem číslo 1.