Téma

Téma

Malešická oáza klidu, krásy a zahradnického umu

Psal se rok 1909, když byla v Praze na Královských Vinohradech založena učňovská zahradnická škola. Dnes nabízí i maturitní obory, je součástí unikátní Střední odborné školy Jarov a sídlí v nádherném historickém parku, Botanické zahradě v Malešicích, kde její žáci uplatňují teoretické znalosti přímo v terénu. Zřizovatelem školy je Magistrát hl. m. Prahy.

T Eva Fišerová F archiv školy a Eva Fišerová

Ředitelství školy sídlí ve zdejším impozantním novorenesančním zámečku, který patřil pražskému radnímu a obchodníkovi s uhlím Vladimíru Jiráskovi. Přírodně-krajinářský park založil v roce 1920 nejspíš významný zahradní architekt František Thomayer, jehož zahrady se vyznačovaly vodními prvky. Ve stínu vzrostlých, dnes vesměs stoletých velikánů tady proto nechybí přírodní rybník o rozloze 0,75 hektaru napájený vodou z potoka Malá Rokytka, který pozemkem protéká. Do zahrady přináší život i vláhu. Na jeho toku je několik kaskád i dřevěné můstky. V zahradě tak najdeme vlhký i suchý stín. Právě tady jsme si povídali o současnosti školy s vedoucím zahrady a zástupcem ředitele pro praxi zahradnických oborů Eduardem Chvostou.

TADY BY CHTĚL STUDOVAT KAŽDÝ

V roce 1998 se škola v Praze 9 se stavebními a truhlářskými obory spojila se zahradnickou školou a dnešní Střední odborná škola Jarov sdružuje na 40 maturitních a učebních oborů, o které je každoročně díky výbornému renomé školy velký zájem uchazečů. Navíc je mezi nimi běžná spolupráce při praxi žáků.

„Naše zahradnická škola nabízí vzdělávání ve čtyřletém studijním a tříletém učebním oboru. Studijní je zakončen maturitou, učební výučním listem. Na tříletý učební obor se dá navázat ještě dvouletým denním nástavbovým studiem zakončeným maturitou. Nabízíme také studium dvouletého, respektive tříletého učebního oboru pro absolventy základních škol nebo pro žáky se specifickými vzdělávacími potřebami. V současné době se u nás učí ve všech typech studia na 300 zahradnických specialistů,“ říká úvodem Eduard Chvosta. 

O obor mají větší zájem děvčata, kterých jsou ve třídách zhruba dvě třetiny, a směřují často k floristice, oproti jedné třetině chlapců, kteří se pak věnují klasickému zahradničení všude, kde je jich třeba. Z každého ročníku zůstanou v oboru zhruba dvě desítky kvalifikovaných odborníků, někteří maturanti pokračují na vysokých školách různého typu. Zájemci o zahradní architekturu se hlásí na jednu ze tří vysokých škol, které toto studium nabízejí. Tam získají kvalifikaci pro navrhování zahrad, zdejší absolventi mají aprobaci zahrady zakládat a pečovat o ně. 

„Podle mě získají nejvyšší praktickou odbornost žáci v učebních oborech, kde je kladen důraz na praxi, v maturitních oborech je od počátku naopak velký podíl studia. Vedle odborných pedagogů u nás vytvářejí zázemí a podporu pro výuku také odborní nepedagogičtí zaměstnanci. A co je podstatné, že je Hlavní město Praha ke škole velmi vstřícné a žáci mají velmi příjemné, nadstandardně supermoderně vybavené prostředí, které se stále vylepšuje. Právě se připravuje například nová dlážděná cesta vedoucí k historickému mostu. S financováním nám pomáhají také dotační programy ministerstva životního prostředí a zemědělství i Evropská unie,“ líčí Eduard Chvosta. 

TADY BY CHTĚL STUDOVAT KAŽDÝ

V roce 1998 se škola v Praze 9 se stavebními a truhlářskými obory spojila se zahradnickou školou a dnešní Střední odborná škola Jarov sdružuje na 40 maturitních a učebních oborů, o které je každoročně díky výbornému renomé školy velký zájem uchazečů. Navíc je mezi nimi běžná spolupráce při praxi žáků.

„Naše zahradnická škola nabízí vzdělávání ve čtyřletém studijním a tříletém učebním oboru. Studijní je zakončen maturitou, učební výučním listem. Na tříletý učební obor se dá navázat ještě dvouletým denním nástavbovým studiem zakončeným maturitou. Nabízíme také studium dvouletého, respektive tříletého učebního oboru pro absolventy základních škol nebo pro žáky se specifickými vzdělávacími potřebami. V současné době se u nás učí ve všech typech studia na 300 zahradnických specialistů,“ říká úvodem Eduard Chvosta. 

O obor mají větší zájem děvčata, kterých jsou ve třídách zhruba dvě třetiny, a směřují často k floristice, oproti jedné třetině chlapců, kteří se pak věnují klasickému zahradničení všude, kde je jich třeba. Z každého ročníku zůstanou v oboru zhruba dvě desítky kvalifikovaných odborníků, někteří maturanti pokračují na vysokých školách různého typu. Zájemci o zahradní architekturu se hlásí na jednu ze tří vysokých škol, které toto studium nabízejí. Tam získají kvalifikaci pro navrhování zahrad, zdejší absolventi mají aprobaci zahrady zakládat a pečovat o ně. 

„Podle mě získají nejvyšší praktickou odbornost žáci v učebních oborech, kde je kladen důraz na praxi, v maturitních oborech je od počátku naopak velký podíl studia. Vedle odborných pedagogů u nás vytvářejí zázemí a podporu pro výuku také odborní nepedagogičtí zaměstnanci. A co je podstatné, že je Hlavní město Praha ke škole velmi vstřícné a žáci mají velmi příjemné, nadstandardně supermoderně vybavené prostředí, které se stále vylepšuje. Právě se připravuje například nová dlážděná cesta vedoucí k historickému mostu. S financováním nám pomáhají také dotační programy ministerstva životního prostředí a zemědělství i Evropská unie,“ líčí Eduard Chvosta. 

Žáci se účastní nejrůznějších soutěží pořádaných školami se stejným zaměřením. „Naše malešická je proslavená soutěží Flora Pragensis ve zdejší aule. Vždy v prvním adventním týdnu se tady utká až 26 soutěžících v přípravě tří vánočních dekorací. Zhotovují například adventní věnec, vítací věnec, vánoční parter, svícen, vázu, vánoční stromek, girlandu či kytici a téma se každoročně mění.“

Eduard Chvosta

— vedoucí zahrady a zástupce ředitele pro praxi zahradnických oborů

PRÁCE, KTERÁ VONÍ

Každý, kdo projde hlavní bránou nedaleko zastávky MHD Botanická zahrada Malešice, si po levé straně všimne moderní budovy floristiky, kde žáci pronikají do tajů tohoto nádherného oboru. Uvázat krásnou kytici je bezesporu úchvatné umění a tady mají pro jeho osvojení ty nejlepší podmínky. Jejich větší i drobná díla zdobí školní botanickou zahradu, konference, plesy, svatby a žáci připravují i běžnou a slavnostní floristickou výzdobu do objektů magistrátu. 

Ve vestibulu zámečku nás zaujal štukem ozdobený krb. Od něj ale teplo nikdy nesálá, budova nemá žádný komín, vždy byla vyhřívaná z vnější kotelny. Nahlédli jsme také do světlé, útulné školní jídelny se štukovou výzdobou stropu a stěn, rekonstruovanou žáky stavebních oborů, a s bílým nábytkem v prvorepublikovém stylu, kterému odpovídají i venkovní lavičky a odpadkové koše zhotovené absolventy truhlářských oborů. V parku právě prochází rekonstrukcí při praxi žáků dalších oborů původní prvorepublikový lázeňský domek. Mění se na cukrárnu s kavárnou a zpříjemní zázemí návštěvníkům. Obsluhovat a nabízet své výrobky tady budou žáci spřátelené gastronomické školy.

Parkem, který zaujímá plochu jedenácti hektarů, vedou pěstební okruhy s informačními panely. Zjistili jsme tak, že se v botanické zahradě seskupují rostliny podle jejich nároků na zdravý růst, nikoli podle druhů, takže každý návštěvník zjistí, jaké rostlině a na jakém místě se bude nejlépe dařit. Dočetli jsme se například o tom, jaké rostliny patří do skalky, o pěstební skupině popínavek, trvalek i letniček. V probouzejícím se jaru jsme obdivovali převislou lísku obsypanou dlouhými jehnědami a na břehu Malé Rokytky zdejší dominantní platan javorolistý, i když zatím bez listů, jeden z nejstarších stromů. Právě pod jeho rozložitou korunou probíhají i svatby. V terénu jsme zahlédli několik žáků a jejich pedagogů při jarních pracích v přírodě probouzející se ze zimního spánku.

Malešickou botanickou zahradu můžete navštívit v letním období každý den od 9 do 18 hodin

Tropický skleník je zdejší chlouba

Než jsme prošli do tropického skleníku, viděli jsme, jak někteří žáci pod vedením zdejší absolventky, nyní vedoucí parku Pavly Hradilové odkrývali izolační slámové obaly z rostlin a okrasných keřů a čistili zelené plochy. Ve skleníku na nás čekala bohatá sbírka tropických rostlin, konkrétně orchidejí, kaktusů, bromélií, kapradin, mnoho desítek let starých palem. Některé zdobí v létě okolí skleníku i vily. Právě kvetlo několik orchidejí a anturií neboli toulitek, s květy v paletě barev od červené přes růžovou až po odstín lila i bílou. 

Skleník otevřený v roce 2012 patří dnes k těm největším skleníkům v botanických zahradách v celé republice. Obsahuje devět kójí na ploše 3 000 m2, z nichž má každá jinak řízené klima podle rostlin, které se v ní pěstují. Pro skleník slouží jedna ze tří zdejších výměníkových stanic a o podmínky se stará speciální, pečlivě nastavený počítačový program. Čidla totiž hlídají optimální podmínky, tedy teplo, světlo, sílu slunečního záření a vlhkost. Na základě zjištěných údajů se nám nad hlavou náhle a tiše pootevřela střecha zrovna zalitá poledním sluncem. Na nejrůznější náročné práce mají v areálu moderní stroje, ale tím nejdokonalejším tady bezpochyby budou stále šikovné lidské ruce.

TADY NEPŘIJDE NIC NAZMAR

V rozpočtu školy hraje zásadní roli cena za teplo z Pražské teplárenské. V rozsáhlém areálu zahradnické školy v ulici Pod Táborem v Malešicích putuje teplá voda do tří výměníkových stanic. Vyhřívá skleníky a zdejší budovy. Další výměníková stanice pak zásobuje teplem školní areál v Učňovské ulici. Tato technologie včetně návazných rozvodů je ve vlastnictví, provozu a správě školy, respektive magistrátu.

„Například velice inteligentní technologie rozvádí vodu do celého skleníku o potřebné teplotě pro tropické či subtropické klima. Energii se snažíme ušetřit jednak díky dokonalé technologii, jednak kvalitní konstrukcí stěn z dvojitého plastu s izolačními vzduchovými dutinkami. Šetříme i vodou, proto u nás nepřijde nazmar ani kapka té dešťové. Také se kompletně kompostuje všechen rostlinný odpad a zpětně slouží dalším květinám i dřevinám. Za unikát považuji biologickou ochranu rostlin, používáme chemikálie v minimální míře. Pokud se objeví na nějaké rostlině parazit, zjistíme, který predátor jej zlikviduje, a objednáme si ho třeba ze zahraničí,“ říká Eduard Chvosta. 

ŠKOLA VYCHOVÁVÁ KVALIFIKOVANÉ ODBORNÍKY

Kromě tropických rostlin ve skleníku obdivují návštěvníci botanické zahrady pestrou kolekci nádherných květin a dřevin v historickém parku. Celkem jich tady mají na pět tisíc druhů, o které žáci pod odborným vedením pečují. Celé ploše dominují stromy, vesměs století velikáni, z nichž nejdominantnější je již zmíněný platan javorolistý, ale i ořešák černý, jehož neuvěřitelně tvarované ořechy využívají ke své tvorbě šperkaři. Pyšní jsou tady na sekvojec obrovský, který je sice mladším stromem, ale současně s výškou přes 15 metrů tím nejvyšším. Na záhonech je stále co obdivovat od jara až do zimy díky pilné práci učňů, studentů a jejich pedagogů. Ti pracují také v dalších sklenících a na polích o rozloze 19 hektarů, kde pěstují vše od zeleniny přes květiny až po ovocné či okrasné stromky a keře. Do svých domovů a zahrad si můžete zakoupit zdejší výpěstky ve čtyřech prodejnách, dvě jsou ve zdejším areálu, další ve vestibulu budovy SOŠ na Jarově a čtvrtá ve Škodově paláci – budově magistrátu v centru Prahy. Všude vás obslouží zdejší absolventky, v prodejně u skleníku to byla Eva Kokošková, i žáci oboru prodavač-florista.

Vedení školy těší, že je o zdejší absolventy velký zájem. Žádný z nich se nemusí bát, že by neměl v budoucnu práci. Naštěstí se dnes klade důraz na zeleň i s ohledem na klimatické změny, takže lidé chtějí mít kousek přírody u svého domu, na terase, balkónech i v interiéru.