Teplo pro zámek
Teplo pro zámek
Zámku ve Vlašimi jsme vyměnili kotelnu za komfortní dálkové teplo
Historická budova, restaurace i škola v zámeckém areálu ve Vlašimi dnes využívají moderní a hlavně ekologický způsob vytápění. Napojení na centrální zásobování teplem přineslo vyšší komfort, čistší životní prostředí i spolehlivější provoz. Návrh, se kterým přišla Veolia Energie, ukazuje, že i historické objekty mohou využívat efektivní energetická řešení.
T redakce F archiv Veolie
— Výkopové práce před Městským úřadem Vlašim, odkud jsme do zámeckého areálu vedli novou přípojku
Zámecký areál ve Vlašimi patří k oblíbeným místům zdejších i turistů. Historická budova, restaurace, střední odborná škola a učiliště i rozsáhlý park tvoří živý prostor, kde se potkává kultura, vzdělávání i každodenní život. Ještě donedávna se ale celý objekt potýkal s nevyhovujícím způsobem vytápění.
V zámku byla více než čtvrt století stará plynová kotelna, která už po letech provozu nefungovala ideálně. Mimo jiné vyžadovala vyšší náklady na provoz, nesplňovala dané ekologické parametry ani moderní nároky na regulaci, a v některých částech objektu už dokonce ani nezajišťovala dostatečný tepelný komfort. Proto se začalo mluvit o její kompletní rekonstrukci.
STAČILO VYKOPAT JEN KOUSEK
Ve hře tak byla nutnost pořízení nové kotelny. Veolia Energie ale přišla s efektivnějším řešením – napojením zámku na stávající systém centrálního zásobování teplem, který ve městě dlouhodobě a stabilně funguje. „Centrální síť byla vzdálená asi jen sto metrů, takže to dávalo technický i ekonomický smysl,“ vysvětluje Miroslav Bubeník z útvaru péče o zákazníky.
Projekt se připravoval více než rok. Veolia Energie na něm jako odborník v dané oblasti participovala. „Město Vlašim, které bylo investorem celé akce, nás oslovilo, abychom mu byli nápomocni jak s vypracováním projektu, tak s výběrem vhodné firmy a následně abychom zajistili i stavební dozor celé akce. S podobnými stavbami a realizacemi totiž máme bohaté zkušenosti,“ popisuje Magdalena Kvasničková, vedoucí útvaru péče o zákazníky, a dodává, že cílem bylo najít dlouhodobě spolehlivé a funkční řešení.
280 kW
To je instalovaný výkon na zámku.
154
Tolik metrů teplovodních sítí
jsme přivedli k zámku.
MUSELI JSME DÁT POZOR NA PŘÍRODU
Napojení historického objektu na nedalekou tepelnou síť s sebou přineslo i specifické technické výzvy, neboť stavaři museli vybudovat novou přípojku, a přitom jen citlivě zasáhnout do prostředí zámeckého areálu. „To nebylo na některých místech vůbec jednoduché. Složitá jednání probíhala jak s památkáři, tak zejména se životním prostředím, protože v parku se vyskytují vzácné druhy živočichů a rostlin,“ popisuje Miroslav Bubeník.
Součástí projektu byla také instalace nové objektové předávací stanice, která zajišťuje předání tepelné energie z primárního rozvodu do vnitřního systému budovy. Tato stanice umožňuje přesnou regulaci výkonu podle aktuální potřeby jednotlivých částí objektu a optimalizuje spotřebu energie.
A DODÁVKY UŽ JSOU STABILNÍ
Velkou výhodu pro návštěvníky zámku i studenty přináší rovněž samotné připojení objektu na centrální rozvod topné vody, který funguje jako uzavřený systém s akumulační schopností. Díky tomu je dodávka tepelné energie stabilní i při krátkodobých výkyvech provozu zdroje na rozdíl od plynové kotelny, která při vypnutí přestane teplo zajišťovat okamžitě.
„Rozdíl spočívá i v kvalitě regulace. Zatímco stará plynová kotelna pracovala s omezenými možnostmi řízení výkonu, nová předávací stanice umožňuje plynulé přizpůsobení dodávky tepla aktuálním podmínkám a potřebám odběratelů,“ vysvětluje Miroslav Bubeník.
„Nová předávací stanice plynule přizpůsobuje dodávky tepla aktuálním podmínkám a potřebám.“
ZMĚNA JE CÍTIT VE VZDUCHU
Významnou změnu projekt přinesl i z pohledu životního prostředí a provozní bezpečnosti. Odstraněním lokální plynové kotelny totiž došlo k eliminaci zdroje emisí NOx (oxidů dusíku, které vznikají jako vedlejší produkty spalovacích procesů) přímo v areálu.
Centrální systém zároveň snižuje provozní rizika spojená s manipulací s plynem a provozem lokálních spalovacích zařízení. Odpadá také nutnost pravidelné údržby kotlů, revizí spalinových cest nebo řešení emisních limitů přímo v objektu. Provoz objektové předávací stanice je mnohem jednodušší, nákladově méně náročnější a hlavně bezpečnější.
HISTORIE V MODERNÍ SÍTI
Město Vlašim mělo pro podobné řešení velmi dobré předpoklady. Disponuje totiž modernizovanou tepelnou sítí, která kombinuje více zdrojů pro výrobu tepla, a to biokotelnu na spalování biomasy a plynovou kotelnu. „Díky modernímu zdroji a rozvinuté síti je tak jednodušeji možné připojovat další objekty,“ konstatuje Magdalena Kvasničková. Z hlediska životnosti a provozu představuje pro město napojení na centrální zásobování dlouhodobě stabilní variantu.
Projekt ve Vlašimi tak ukazuje, že propojení historických objektů s moderní energetickou infrastrukturou může být nejen technicky proveditelné, ale i přínosné z hlediska komfortu, provozu i životního prostředí.