Po Česku za fascinujícími zvířaty

 Mírumilovný skotský náhorní skot v zimním kožichu je k vidění i v okolí Prahy.

Chcete na vlastní oči pozorovat, jak se pasou v přírodě zvířata, která možná znáte jen z přírodovědných filmů? Nemusíte za nimi do zoo, stačí znát pár míst a vyrazit.

Koně Převalského neboli kertaka, považovaného za jediného do současnosti přeživšího divoce žijícího koně, lidé na přelomu 60. a 70. let minulého století téměř vyhubili. Stáda, která přežila díky zoologickým zahradám, pocházejí z pouhých třinácti předků, 70 % z nich má „pražského“ předka, tedy koně ze Zoo Praha. Ta chová koně Převalského už od roku 1921.

Po celém světě žije jen něco přes 2000 kusů těchto nádherných zvířat a my máme možnost vidět zblízka jejich vztyčené hřívy i ve velkém výběhu v Praze na Dívčích hradech. Malé stádo, které tvoří hřebec Nepomuk a klisny Khamiina, Xicara, Lana a Gruhne, můžete sledovat ze tří vyhlídek s bezbariérovým přístupem. Jedna z vyhlídek je vyvýšená a pokocháte se z ní i pohledem na panorama hlavního města. Úkolem koní (stejně jako dalších zvířat, o kterých píšeme dále) je spásat travní porosty a přispět k tomu, aby se sem vrátila původní společenstva rostlin a živočichů. Uvnitř ohrady na Dívčích hradech objevíte i budky pro poštolky a na zemi větší boudu pro dudka chocholatého, který se díky pastvě koní do Prahy vrací po dlouhých desetiletích.

Koně, kam se podíváš

Další zajímaví koně se prohánějí ve stádech na několika místech v republice: v bývalém vojenském prostoru Milovice, v Rokycanech, v Národním parku Podyjí na jižní Moravě a na dalších pastvinách v rezervacích, dokonce i ve Slezsku. Jde o koně exmoorské, známé též pod názvem celtic pony. Tohle staré plemeno koní pochází z jihozápadní Anglie, kde se nejméně od 11. století chovají nadivoko. Jde o jedno z posledních polodivokých a současně čistokrevných plemen ve střední a západní Evropě.

ZVÍŘATA KRMTE VŽDY JEN S DOVOLENÍM VLASTNÍKA. 

Není bizon jako bizon 

Východně od Benátek nad Jizerou, v bývalém vojenském výcvikovém prostoru Milovice, se nacházejí pastviny Traviny, na kterých můžete stejně jako v oboře Židlov na Českolipsku u Ralska kromě divokých koní potkat i zubry neboli bizony evropské. Ti jsou se svou váhou až 920 kg a délkou 2,9 m největším volně žijícím živočišným druhem v Evropě.

Zubr vznikl křížením záletných samců bizona stepního se samicemi pratura před více než 55 000 lety. Bizona stepního nakonec zubři v Evropě úplně vytlačili. Bizony, které potkáte na území České republiky, jsou američtí, které známe z májovek. Padesátihlavé stádo můžeme pozorovat například na Bison Ranchi v Rožnově, uprostřed lesů a luk České Kanady, odkud se před třemi lety dokonce podařilo pár kusům zaběhnout do volné přírody a zdivočet. Bizon dorůstá váhy až 1500 kg a délky 3,8 metru, při běhu dosahuje rychlosti až 50 km/h. Další chov těchto zvířat najdete například vedle cyklostezky ve východočeském Vysokém Chvojně. 

Legrační příbuzní pratura

Skotský náhorní skot je jedno z nejstarších plemen skotu, geneticky příbuzné praturovi. Celé tělo má pokryté dlouhou, hustou srstí a hlavu mu zdobí až dvoumetrové rohy. Plemeno je charakteristické hlavně kvalitou masa s nízkým obsahem tuku a cholesterolu – je jemné, šťavnaté, podobné divočině a žádané hlavně na steaky. Dospělí býci váží až 750 kg a dožívají se až 18 let. 

Chov skotského náhorního skotu je velmi nenáročný, což by mohlo potvrdit celkem čtyřicet chovatelů po celé České republice. Jestli se chcete na tahle zarostlá zvířata podívat zblízka, zajeďte si třeba kousek za Prahu do Radonic, do jižních Čech k Českým Budějovicím do Branišova, k Plzni do Domína, k Rakovníku do Strachovic, na šumavskou Kvildu, do jizerských Albrechtic nebo do Dohnalovy Lhoty u Sedlčan.

Valašské ovce

Když se vydáte do Bludovic kousek od Nového Jičína, přivítá vás na farmě Bludička kromě Gabriely Žitníkové a jejího usměvavého manžela také stádo valašských ovcí. V roce 1998 byl tento unikátní druh na pokraji vyhynutí. Na farmě si můžete vyzkoušet tradiční techniky zpracování vlny nebo salašnický způsob života. Agroturistický projekt podpořil Nadační fond Veolia v projektu STARTér 250 000 Kč.  

Další tipy na výlety

Když už jsme zmínili bývalé vojenské oblasti, za návštěvu stojí kromě Milovic i Brdy, Knížecí stolec – Boletice, ráj motýlů a orchidejí v Mašovické střelnici v Podyjí, geopark v Ralsku, louky plné koní a zubrů v Rokycanech, mohylová rozhledna Šovický vrch, přírodní památka Na Plachtě, Kabátův kopec, kde najdete 42 druhů denních motýlů, i utajované vojenské pohraniční věže Poledník, Čerchov a Dyleň.Začíná jaro, takže se dívejte nejen po zemi, ale i na nebe. Nevidíte tam náhodou naše sokoly? Těm totiž Veolia postavila budky k hnízdění nejen na svých komínech v Michli, v Holešovicích i ve spalovně v pražských Malešicích, ale třeba i v Mariánských Lázních.